top of page
  • lucythebutton

Dvojitý standard a sexualizace v k-popu

Všimli jste si někdy, že k-pop skupiny občas mění choreografie? Ačkoliv to může být proto, že se některá sekce ukázala jako nepraktická pro určitý typ vystoupení, častým fenoménem je měnění choreografií kvůli jejich zdánlivé nevhodnosti. A právě na tuto “nevhodnost” a pár dalších jevů, které s ní souvisí, se podíváme v tomto článku.


Důvodem, proč se choreografie občas (na první pohled bezdůvodně) mění je to, že byly zkrátka a jednoduše banovány, tj. zakázány na určitých platformách, v našem případě se jedná o korejské státní televizní stanice. Nejčastějším důvodem pro jejich zakázání je právě již zmíněná “nevhodnost”.


Jedním z nejznámějších případů změněné choreografie v kpopu je skladba Up & Down od dívčí skupiny EXID, která se zapsala do paměti fanoušků především právě částí choreografie, která byla nakonec změněna, a to nejen jednou. Podívejme se nejdřív na to, jak choreografie vypadala původně.

Problémem se ukázalo jak postavení rukou v první části, tak onen proslulý pohyb pánví, znázorňující název písně. Choreografie byla následně upravena takto:

Na některých oficiálních vystoupeních však můžeme vidět i tuto variantu:

Dalším známým příkladem změny choreografie kvůli “nevhodnosti” je píseň Miniskirt od skupiny AOA. Ačkoliv byla posléze změněná celá refrénová část sestavy, hlavním kamenem úrazu se stala pasáž, kdy si dívky porozepnou sukni, což má opět přímou korelaci k názvu písně.

Původně však tato část nebyla zcela přeměněna, dívky pouze oblékly sukně, které byly již “předrozepnuté” – odhalena tudíž byla stejná část kůže, čímž vyšlo najevo, že problémem nebyla odhalenost dívek, nýbrž akt rozepnutí sukně, který byl vnímán jako příliš sugestivní.

Příkladů změn choreografie kvůli “nevhodnosti” je spousta, nebudeme si je tu dnes tudíž rozebírat všechny. Co však za rozebírání rozhodně stojí je fakt, že u těchto změn mají dívčí skupiny silnou převahu, zhruba v poměru 20:2 vzhledem k množství chlapeckých skupin, které muselo svou choreografii změnit z podobných důvodů.


A právě tento nepoměr je předmětem častých diskuzí, během kterých vyvstává na povrch pojem “dvojitý standard”, tedy rozdílný systém hodnot pro hodnocení stejného činu. Na výše zmíněném příkladu je bohužel dvojitý standard velice patrný, což si teď ukážeme na dalším případu.


Zpětně můžeme říci, že rok 2013 byl pro kpop významný také tím, že debutovala skupina BTS, která nyní dominuje žebříčkům veškerých světových hitparád. Pro jejich první oficiální skladbu No More Dream není typický pouze rádoby drsný styl a členové vyskakující ze školního autobusu, ale také jedna specifická část choreografie.

V této části si jeden ze členů (Jimin) nadzvedne tričko, aby ukázal své “abs”. Pokud jste četli pozorně (nebo jste pouze zapálenými ARMYs), asi vás nepřekvapí, že s touto částí choreografie nebylo třeba během promotions skupiny nějak hýbat. A nejedná se o jediný takový případ, o pár let později dělá podobnou věc nejmladší člen Jungkook v písničce Fake Love. Tento “trik” však používá více klučičích skupiny, nemluvě o tom, že o sugestivní pohyby pánví chlapecké skupiny své fanoušky a fanynky rozhodně neochuzují.


Dvojitý standard je v této problematice tedy poměrně patrný, jaký je však jeho důvod není jisté. Nejčastějším argumentem bývá, že zakazováním příliš sugestivních dívčích choreografií se chce zabránit tomu, aby byli dívky v k-popu sexualizovány. A právě této možnosti se teď budeme chvíli věnovat.


Ačkoliv sexualizace dívek rozhodně není správná, zvlášť pokud se jedná o dívky velmi mladé, což je často případ právě k-popu, podíváme-li se na výše zmíněné scénáře z jiného úhlu pohledu, vyvstane nám otázka: jak je to se sexualizací chlapeckých idolů?


Není nic překvapujícího na tom, že jedná-li se o teprve začínající skupinu, která nemá tak rozlehlou fanouškovskou základnu, organizační tým se bude snažit jejich popularitě napomoci jak jen to půjde. Odhalování vyrýsovaného břicha je nástrojem účinným, avšak nemusí být pro aktéry vždy příjemný, zvlášť když vám není ani dvacet a v hudebním průmyslu teprve začínáte. Jedná se teď sice pouze o spekulace, domníváme se však, že popularitu skupiny lze zvednout i jinými způsoby, než je prodávání těla jejich členů.


Posledním tématem, které v tomto článku nakousneme, jsou outfity, které jsou nedílnou součástí image jakékoliv k-pop skupiny. Jednou z nepochybných funkcí outfitů kpop hvězd je zaujmout – v ideálním případě by stylisté měli vyzdvihnout rysy daného člena tak, aby zazářil, ale zároveň ladil se zbytkem skupiny. Bohužel, ne všechny outfity jsou vždy vyhovující, a některé by se mohly považovat přímo za nevhodné. Nejčastějším kamenem úrazu bývá délka dívčích šatů, které často působí spíše jako triko – tímto fenoménem bývají často postiženy Irene a Joy z Red Velvet, Sana z Twice nebo Soojin z (G)I-DLE.

Vracíme se tedy k tomu, že dívčí choreografie bývají často měněny kvůli tomu, aby děvčata nebyla sexualizována, přičemž důvodem, proč jsou některé dívky navlékány do takovýchto modelů zřejmě nebude to, aby se jim v nich dobře vystupovalo. V neposlední řadě je nutné zmínit, že nevhodnými outfity nejsou postiženy pouze dívčí skupiny, jen se o nevhodných chlapeckých outfitech tak často nemluví. Na následujícím gifu vidíme člena BTS Jina, který při taneční hře s Jimmy Fallonem projevil diskomfort s příliš odhalujícím topem. Většina fanoušků však jeho gesta přijala hravě a s vtipem, spíše než právě jako projev jakéhokoliv diskomfortu.

Dostáváme se ke konci toho článku, jehož záměrem rozhodně nebylo hanit stylisty nebo zpochybňovat metody velkých k-pop společností. Spíše si kladl za cíl poskytnout širší pohled na celou problematiku dvojitého standardu a sexualizace a ukázat, že každá mince má vždy dvě strany. Nám všem nezbývá než doufat, že se v budoucnu dočkáme férového zacházení s oběma pohlavími a zúžení standardu týkajícího se k-pop idolů na jeden. Oni si to totiž zaslouží.


Zdroje: medium.com, YouTube

0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page